Není jelen jako jelen. Z českých lesů se stále častěji ozývá zvuk, který naši dědové vůbec neznali. Tento hlas patří kříženci dvou druhů jelenů - našeho jelena evropského a nepůvodního jelena siky.
Podle odborníků mezidruhového křížení přibývá, což ohrožuje především populaci jelena evropského. Čeští vědci ji proto chtějí zmapovat. Pomoci jim v tom může i veřejnost. Jak? Stačí jen jít do přírody, hlas jelena nahrát a pak poslat vědcům.
Za projektem stojí Luděk Bartoš z Výzkumného ústavu živočišné výroby a České zemědělské univerzity v Praze, který dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s hybridizací jelenů.
Hlasy jelenov v nás
Projekt „Hlasy jelenů“ se zabývá mapováním jelena evropského, jelena siky a jejich kříženců na území Česka pomocí nahrávek jejich zvukových projevů v období říje. V řadě případů bohužel není možné vzniklé křížence odlišit od rodičovských druhů jen na základě vzhledu. Samci se však dají dobře rozeznat podle zvuků, které vydávají na podzim. Cílem tohoto projektu je shromáždit co nejvíce zvukových nahrávek říjných samců a následně je použít k mapování výskytu zejména kříženců.
Jelen a sika: Kto s koho
Jelen evropský patřící mezi jelenovité sudokopytníky je všeobecně známým symbolem majestátnosti přírody a myslivci ho nazývají vysokou zvěří. Až na ojedinělé skupinky losů, kteří se navracejí do české přírody, je jelen naším největším kopytníkem. Díky svému chutnému masu a kvalitním trofejím je často chován v oborách. Pro myslivce má zvláštní význam, koneckonců všichni jejich patroni jsou zobrazování s jeleními prvky.
Projekt je společnou prací vědců z České zemědělské univerzity (Luděk Bartoš) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Monika Nečasová, Tereza Petrusková, Pavel Pipek).
U nás rozšířený jelen sika, považovaný za poddruh sika japonského, je introdukovaným druhem zvěře - podobně jako například muflon, daněk nebo kamzík. Kdysi se k nám dovážel i poněkud větší sika Dybovského a obě formy se dále křížily. V některých publikacích je tak popisují pod jedním jménem. V evropské přírodě přežívá už déle než 150 let. Díky své ladnosti, potravní nenáročnosti, odolnosti a přizpůsobivosti se stal vhodným substituentem za jelena evropského.
Na jeho výskyt v české přírodě existují dva různé názorové proudy. První z nich považuje jelena siku za významný druh zvířete, které obohacuje lovecké příležitosti. Křížení s jelenem evropským vidí jako přirozenou evoluční cestu k vývoji nového živočišného druhu.
Základné informácie o jelenej zveri
- Dĺžka tela: až 250 cm
- Výška v kohútiku: až 150 cm
- Hmotnosť: do 250 kg (samce), laně sú menšie
- Sfarbenie: Letná srsť červenohnedá, zimná do siva
- Přebarvovanie: Dvakrát ročne (apríl-máj a september-október)
- Zmysly: Výborný čuch a sluch, slabší zrak
- Trvalý chrup: Ukončený v 30-32 mesiacoch
- Rujenie: September - október
- Parožie: Prvé vyrastá v apríli (špičák), zhadzuje v máji (v dvoch rokoch veku)
Základné informácie o jelenovi sikovi
- Hmotnosť: okolo 55 kg
- Dĺžka tela: 145 cm
- Výška v kohútiku: zhruba 95 cm
- Sfarbenie: Letná srsť gaštanovo hnedá s bielymi škvrnami, zimná šedohnedá až čierna
- Charakteristika: Tmavá kelka, biely obřitek, tmavá hriva
Ako rozpoznať hlasové prejavy jeleňa počas ruje
V súčasnosti je kríženie jeleňov aktívnym predmetom výskumu a monitorovania. Cieľom je pochopiť jeho rozsah a dôsledky pre biodiverzitu a hospodárske využitie lesov.
Prebiehajúci projekt „Hlasy jelenů“ je dôležitým krokom k zberu dát, ktoré pomôžu vedcom lepšie porozumieť tomuto fenoménu a navrhnúť účinné opatrenia na ochranu našej pôvodnej fauny.