Šarplaninský pastevecký pes: Majestátní strážce s duší hor

Šarplaninský pastevecký pes, známy aj ako šarplaninec či jugoslávský pastevecký pes, je impozantné plemeno s chundelatou srsťou a veľkým sebavedomím.

Je to pes s veľkým sebavedomím a odvahou, ale zároveň je veľmi odolný a ostražitý. Šarplaninec je skvelým hlídačom, ktorý bude brániť svoj majetok. Aj pri hlídání je ovšem rozvážny a neútočí bezdôvodne. Vďaka svojim výborným hlídacím schopnostiam je veľmi často využívaný ako služobný pes k ostrahe rôznorodých objektov. Šarplaninec je známy predovšetkým svojimi silnými ochranitelskými inštinktmi. Je často využívaný ako ostraha objektov, a to nielen bežných domácností, ale aj v služobnom pomere u polície alebo v armáde. Je to plemeno, ktoré je známe svojou oddanosťou a vernosťou. Plemeno bolo vyšľachtené ako pastevecké, jeho hlavným úkolom bolo ochrániť stádo pred dravou zverou. Je to veľký pes a má teda aj veľkú silu a vytrvalosť. Šarplaninec patrí medzi mohutnejšie, chundelaté psy. Má silné teritoriálne a hlídacie inštinkty. Na pozemok, ktorý hlídá, nepronikne ani myš. Je zvyklý sa sám rozhodovať, a pokiaľ mu niekto bez povolenia vnikne na pozemok, nemá problém zasiahnuť aj bez prítomnosti pána. Je tak vhodnou voľbou pre človeka so skúsenosťami s týmto typom psa a jeho pohnutou povahou. Začiatočník patrične s týmto plemenom nebude mať šancu uspieť. Ide o psa jedného pána, ktorého ovšem rešpektuje a miluje.

Pôvod a história

Šarplaninec má pôvod v oblasti Šar planiny, ktorá sa nachádza na pomedzí Kosova a Macedónska. Zhruba pred 2000 rokmi sa do tejto hornatej oblasti dostali ázijskí pastieri oviec. Tí na ochranu stád využívali psy, ktorí boli podobní dnešnému šarplaninskému pasteveckému psovi. Predkovia šarplaninského pasteveckého psa prišli na Balkán pravdepodobne okolo začiatku nášho letopočtu spolu s Ilyrskými národmi. Hlavným zdrojom obživy týchto indoeurópskych kmeňov bolo pastevectvo dobytka, najmä oviec. Na ochranu stád, ale aj ich pastierov využívali veľké dobre osrstené psy, ktorí boli schopní čeliť ako veľkým šelmám, tak aj ľudským zlodejom. Avšak plemeno bolo oficiálne predstavené až v roku 1926, konkrétne na výstave psov v Ľubľane. V roku 1939 bolo plemeno uznané pod názvom ilyrský ovčiak. V tej dobe bolo posudzované spoločne s krašským ovčiakom. V roku 1957 došlo k rozdeleniu týchto dvoch plemien a zároveň k zmene názvu na šarplaninský pastevecký pes. Toto plemeno bolo považované za národný poklad a po pomerne dlhú dobu sa nesmelo vyvážať mimo hranice vtedajšej Juhoslávie. Šarplaninec bol využívaný juhoslovanskou armádou a bol nedostupný pre civilistov. Až koncom 70. rokov minulého storočia bol zákaz vývozu plemena do zahraničia zrušený a pes sa rozšíril predovšetkým do Francúzska, Grécka, Nemecka, Maďarska, USA, Fínska a Talianska. Šarplaninec nezaprie, že jeho predkovia prišli do juhoslovanských hôr pravdepodobne z Ázie. Svojím vzhľadom aj povahou pripomína veľké pastevecké psy z Kaukazu či Anatolie. Je to veľmi mohutný pes vyváženej postavy, dĺžka jeho tela je iba mierne väčšia ako kohútiková výška. Svalstvo je silné, dobre vyvinuté, avšak zostáva zachovaná tiež obratnosť a rýchlosť. Počas prvej svetovej vojny boli títo psi využívaní v armáde, predovšetkým ako ostraha vojenských objektov a väzníc, avšak ani táto práca nezabránila znatelnému poklesu ich populácie. Prvýkrát bol šarplaninec predstavený verejnosti roku 1926 na výstave v Ľubľane (dnešné Slovinsko). Roku 1939 bol uznaný FCI, avšak ešte ako „ilyrský ovčiak“.

Vzhľad

Šarplaninec patrí medzi veľké psie plemená s hustou, hrubšou srsťou. Hlava je súmerná a zodpovedá pomere zvyšku tela. Mandľovo tvarované oči sú tmavé a zakryté tmavými viečkami. Čierna nosná huba je široká. Zvesené uši sú v tvare písmena V a priliehajú k hlave. Dobre osvalený krk je široký, stredne dlhý a pokrytý hustou, hrubou srsťou. Plemeno je o niečo vyššie, než je jeho kohútiková výška. Stredne dlhý trup je dobre osvalený. Pevné a silné končatiny sú ozdobené výraznými strapcami. Chvost je silný pri koreni, postupne sa zužuje, je dlhý a šabľovitý. Je pokrytý dlhou a hustou srsťou. Hustú srsť má pes aj na hlave, ušiach a predných častiach končatín, kde je kratšia. Na zvyšku tela je jeho srsť dlhá. Medzi povolené sfarbenia patrí jednofarebné odtiene od bielej po takmer čiernu. Najžiadanejšie býva tmavé alebo svetlé vlkošedé sfarbenie. Kohútiková výška plemena sa pohybuje v rozmedzí 58-62 cm. Šarplaninec patrí medzi húževnaté a odolné psy a je zvyknutý na horské podmienky. Prekvapivo dobre znáša horúčavu, zatiaľ čo zima pre neho nepredstavuje žiadny problém. Vďaka hustému kožuchu a jeho veľkosti je priamo predurčený na celoročný chov vonku. Patrí medzi čistotné psy, pretože jeho srsť je do značnej miere samočistiaca. Hlava je úmerná telu, s neveľkými mandľovými očami a stredne dlhými ušami v tvare písmena V, ktoré priliehajú k tvári. Chrbát rovný, kratší, hlboký hrudník, zvažujúci sa zadok. Nohy rovné, hrubé, dobre zauhlené a svalnaté. Bohato osrstený a dlhý chvost siaha až po priehlavkový kĺb a nesie sa v šabľovitom oblúku. Srsť dlhá a drsná, krátka iba v tvárovej partii, na ušiach a na prednej s ne nôh. Farba: najčastejšie tmavosivá (ale prípustné sú všetky farby). Veľkosť: Psy v kohútiku okolo 62 cm, suky okolo 58 cm pri hmotnosti 30-45 kg. Šarplaninec je mohutný pes s harmonickými proporciami, mohutnou kostrou, ktorý imponuje hlavne svojou veľkosťou a silou. Má hustú, dlhú, na dotyk jemnú srsť, ktorá zdôrazňuje dojem zavalitosti. Je jednofarebná a prijateľné sú všetky farby, od bielej k tmavé vlkošedej. Uprednostňované odtiene sú kovovo šedá a tmavo šedá. Bodkovanie a biele znaky nie sú povolené okrem malých bielych znakov na hrudníku a prstoch, avšak nie sú žiaduce. Horná časť hlavy, krk a telo sú tmavšieho odtieňa, ktorý zosvetľuje až k špinavo bielej na okrajových častiach tela. Hmotnosť u psov (samcov) sa pohybuje medzi 35-45 kg, u fen je to 30-40 kg a viac. Výška je povolená od 58 (feny) a 62 cm (psi). Dnešným šarplanincom sa veľmi podobá krašský pastevecký pes.

Povaha a temperament

Šarplaninský pastevecký pes je veľmi sebevědomý a zpravidla se fixuje pouze na jednoho člověka. Potřebuje alespoň základní výcvik, jinak se s ohledem na velkou dávku sebevědomí a mohutnou postavu může velmi snadno vymknout kontrole. Šarplaninec je výborný hlídač a je to jeden z důvodů, proč vyžaduje specifický přístup. Je například považován za psa jednoho pána. Svému člověku je velmi oddaný a loajální. Vůči cizím lidem bývá ostražitý a je třeba ho důkladně socializovat, pokud netoužíte po problémech při každém venčení. Pokud ovšem kdokoliv bez dovolení majitele vnikne na jeho pozemek, neváhá a zakročí, a to velmi důrazně. Umí pracovat samostatně a je zvyklý se sám rozhodovat. Pokud je to třeba, zakročí i bez přítomnosti pána. Je tak vhodnou volbou pouze pro zkušenější chovatele, kteří si s jeho sklony k samostatnosti spíše poradí než začátečníci. V zemi svého původu je dodnes využíván především jako hlídací a služební pes. Povahově je šarplaninský pastevecký pes odvážný, inteligentní, samostatný, s vlohami pro obranu a hlídání, ať už objektů nebo zvířat. Vůči svému majiteli je loajální (pokud je k tomu veden), ale nikdy mu není přehnaně či otrocky oddaný. Má svou hlavu, je tvrdohlavý, temperamentní a dominantní. Není moc aktivní, jeho úkolem bylo vždy spíše jen nečinně pozorovat. Přestože je inteligentní a bystrý, vždy si rozmyslí, zda opravdu chce provést ten povel, který po něm majitel vyžaduje. Je vnímavý a nesnese křivdu. Nejen, že je to pes jednoho pána, tedy že si vybere pouze jednoho člověka, kterého především poslouchá, pokud je k tomu veden od štěněte, s dětmi (v rodině) dobře vychází. Při hlídání je schopný pracovat ve skupině psů, ale je to dominantní pes a dají se tak čekat občasné šarvátky. S jinými zvířaty vychází dobře. K cizím je obezřetný, ale ne agresivní. Je to pes jednoho pána, milující svou rodinu. Je to bojovník něžného srdce ale ostrých tesáků. Pastýřský a strážní pes. Klidný, budící dojem lenosti ale přitom velmi rychlý a ostrý pes, věrný svému pánovi a rodině, nepodplatitelný strážce. Jde o psa jednoho pána, kterého ovšem respektuje a miluje.

Péče a výcvik

Je to pes, který potřebuje pohyb, pohyb a zase pohyb. I když má k dispozici zahradu, nestačí to. Je to opravdu velký pes. Do menšího městského bytu moc vhodný není. Za prvé by se tam moc nevešel, a za druhé by mu velmi rychle bylo teplo. Jde o psa vhodného především na kraj města nebo na venkov. Není ani vhodnou volbou do centra města. Potřebuje alespoň základní výcvik, jinak se s ohledem na velkou dávku sebevědomí a mohutnou postavu může velmi snadno vymknout kontrole. Je vhodné mít alespoň základní zkušenosti s výchovou a výcvikem velkého, sebevědomého a loveckého psa. Přirozená autorita je nezbytná. Má silný ochranitelský instinkt, s jehož zvládnutím bude mít mnoho lidí potíže. Pokud je dobře socializovaný a cvičený, zvykne si do značné míry na cizí zvířata i lidi. Spíše ve smyslu, že toleruje návštěvu, kterou majitel pustí na svůj pozemek, a zvládne minout zvířata i lidi na ulici. Existuje řada plemen, jejichž srst je o dost náročnější na péči, než je péče o šarplaninského pasteveckého psa. Jeho srst je sice delší a velmi hustá, přesto není tak náročná na péči jako u jiných dlouhosrstých plemen. Jemné a důsledné vedení od malička, železná ruka v hedvábných rukavičkách. Je potřeba ho učit pomalu a důsledně. Dlouho si pamatuje, pokud se něco naučí. Nepotřebuje každodenní procvičování cviků. Výcvik musí být krátký, důsledný a pestrý. Jinak se snadno unaví a nechce pokračovat ve výcviku. Velmi rád se učí formou hry. Není vhodné ho učit obranu. Tu má zakódovanou už od nepaměti. Při výcviku obrany je větší předpoklad, že se pokazí. Nerad má výcvik zákus na rukáv. Zápaly zvukovodu, DBK, celkově zdravý pes. Feny: 30 - 40 kgVýška*58 - 72 cmBarvaVšechny barvy od bílé k tmavě šedéKlasifikace a standardSkupina FCIPinčové, knírači, tzv. Je vhodnou volbou pro život v horách, na venkově nebo alespoň na okraji města. Pokud chcete mít doma spokojeného psa, potřebuje ke svému životu pohyb v otevřené krajině; téměř jakékoliv centrum většího města mu bude stísněné a bude tam trpět. Vyžaduje důslednou výchovu a je doporučován pro člověka se zkušenostmi s tímto typem psa. Klasické metody výcviku u šarplanince selhávají, spíše než o výcvik se totiž v jeho případě jedná o výchovu s důrazem na vytvoření silné vazby s majitelem a na oboustranně respektující vztah. Šarplaninec patří k plemenům s nízkou nemocností. Velká a obří plemena vyžadují velké množství kvalitní potravy, což představuje citelnou finanční zátěž, kterou je zapotřebí před pořízením psa důkladně zvážit. Především pro štěňata a dospívající psy představuje správné krmení základní předpoklad správného vývoje a růstu.

tags: #sarplaninsky #pastevecky #pes #krizenec