Rozprávanie o chlapcovi, ku ktorému sa chodilo hrať šteňa od susedov.
Bol jeden malý psík, ktorý sa volal Nezbedko. Bol to malý, neposedný štvornohý priateľ. Keďže boli Vianoce, samozrejme, padal sneh. Bolo poobedie, keď sa Nezbedko nebadane vytratil. Vedel, že by mu to mamička nikdy nedovolila. A tu sa to začalo...
„VAU! To je nádherné...“ Od úžasu a radosti sa mu až zatočila hlava. Všade naokolo poletovali snehové vločky. Po čase si však uvedomil: „Kde to vlastne som?“ povedal si. Rozbehol sa, ...išiel, išiel... ale... Nezbedko. Nezbedko totiž zablúdil.
Naraz zbadal malých zajačikov. Veľmi sa divili: „Čo tu môže robiť také malé šteniatko?“ „Veď je to iba šteniatko,“ milo povedal pán zajac. „Ja som sa vlastne asi stratil,“ povedal smutne Nezbedko. „Ahojte, ja som Nezbedko,“ povedal si. „Viete čo, tak vám pomôžeme aj my!“ A išli spolu ďalej.
Išli, išli a zrazu uvideli neuveriteľne veľký dom. Nezbedko od radosti vykríkol: „HURÁ!!!!“ A všetci sa ho opýtali: „Ty tu BÝVAŠ?“
V kôlni býva kocúr Eliáš, ale pssst... Malým deťom čítame ako príbehy na dobrú noc. Pre veľkých je knižka vhodná do 2. triedy ako 3. čítanie. Buďte první, kto napíše príspevok k tejto položke. Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat hodnocení.
Tohle nejsou jen knížky. Tohle jsou knížky, co mají doma psa Sheriffa, kočku Šušku a pořádnou dávku srdce. Naše kniha je malé rodinné nakladatelství autorky Hanky Jelínkové, které tvoří společně s ilustrátorkou Vendulou Hegerovou - a taky celou rodinou, co se na tom všem nějak podílí. A je to znát. Tyhle knížky jsou vypiplané, hravé, něžné i chytré. A hlavně: děti je opravdu chtějí číst. V jejich knížkách se směje, zlobí, hledá, kreslí, přemýšlí i staví divadlo. Příběhy, říkadla, pexesa, hlavolamy - vždycky je tam něco navíc. Něco, co dělá ten rozdíl. Děti se smějí nahlas, rodiče čtou dál i po večerce, a všichni se těší, až se k tomu zase vrátí.
Do ŤUŤU Kids jsme Naši knihu přidaly, protože nás baví ta poctivost bez přehnané vážnosti. A hlavně: s každou stránkou roste nejen slovní zásoba, ale i srdce.
Psia balada - J. Smrek
- Poézia
- Hviezdoslavov Kubín
Pod jednou bránou majú psa.
Pribudlo k nemu šteňa.
Podchvíľou čumák svoj mi Lord položí na kolená.
S Lordom my rozumieme sa.
Človek, pes - jedna cena.
No keď mu teraz koštiaľ dám, uchmatne mu ho šteňa.
Starý Lord dosiaľ ani raz na šteňa nebol prísny.
Hoci je cudzie, iný rod - pes psovi tiež je blížny.
Šteňa je smiešne, chlpaté, uši, chvost dlhočizný - zábavné je to, veselé, hneď sa ti mladosť prisní.
Uplynul polrok, šteňa má zuby už, nie však školy.
Rado by zuby zaťalo hoc aj do mŕtvoly.
Chce hrýzť aj mňa, no starý Lord vzbúri sa: nedovolí!
On má čeľusť - priateľ hrdý, hrýzť však? - to ho bolí.
Zahnaný v búdu, starý Lord vie - šteňa vyčíňa si.
Žerie aj hlce, baví sa, ach, bezstarostné časy!
Minule ma však pohrýzlo, ja som skríkol asi.
Vtedy Lord z búdy vyletel, aj zakliati v ňom ďasi.
Vidím: šteňa schvátil Lord za šiju ho vlečie, do búdy sotí, priľahne - zažehnal nebezpečie.
O chvíľu vyjde, labu dá: cítim, že niečo rečie.
Skučí a ruku líže mi. Skoro mu slza tečie.
Šteniatko, zbohom!
Ako sa zamilovali nielen psi, ale aj ich majitelia, kam zmizli psí novomanželia a kam sa podeli dedové syrečky.