Je možný kríženec psa a líšky: prípad „dogxim“ z Brazílie

Příběh začíná v roce 2021 na jihu Brazílie, kdy bylo do rehabilitačního centra pro zvířata přivezeno zraněné zvíře, které srazilo auto. Před dvěma lety do útulku v Brazílii přijali zvláštně vypadajícího a chovajícího se psa. Bylo zraněné po autonehodě, trafilo ho auto.

Tvor se štěkotem podobným psovi a liščíma ušima představoval pro ošetřovatele a veterináře záhadný paradox. Na první pohled ničím neobvyklá situace. Jenže jak ubíhaly týdny, chovatelé si všimli, že něco nesedí. Zvíře sice štěkalo jako běžný pes, až na špičaté uši jako běžný pes vypadalo, jenže se velmi zvláštně pohybovalo, navíc odmítalo jíst psí žrádlo a raději si pochutnávalo na potkanech.

„Nebylo tak učenlivé jako pes, ale také postrádalo agresivitu, která se od divokého psa při manipulaci očekávala,“ cituje Miami Herald ochránkyni přírody Flávii Ferrari. „Nebylo tak učenlivé jako pes, ale zároveň postrádalo agresivitu, jakou byste očekávali od divoké psovité šelmy,“ řekla listu The Telegraph jedna z chovatelek.

Jeho zvláštní chování, jako například šplhání po keřích, což je vlastnost běžná pro lišku pampovou, ale ne pro psy, a neobvyklé stravovací návyky naznačovaly záhadu, kterou je třeba rozluštit. Chovatelé pojali podezření, že by mohlo jít o zvířecí hybrid, křížence, uvádí magazín National Geographic.

Genetické testy a vědecké potvrzení

A tak útulek kontaktoval odborníky na genetiku. Vědci Thales Renato Ochotorena de Freitas a Rafael Kretschmer ze dvou brazilských univerzit fenku vyšetřili, udělali testy, a svá zjištění minulý měsíc publikovali v odborné studii v časopisu Animals. Vědci proto provedli řadu testů, aby identifikovali genetickou výbavu zvířete.

Vědci objevili křížence psa domácího a „falešné lišky“, psa pampového. Foggie/Dogxim - the world’s first genetically confirmed hybrid fox/dog. She was found injured and nursed in Brazil. Potvrzuje, že v brazilském útulku opravdu skončil světový unikát. Konkrétně kříženec psa domácího a psa pampového. Pokud je nám známo, jde o první potvrzený případ křížení těchto dvou druhů.

„Tento objev naznačuje, že ačkoli se tyto druhy před asi 6,7 miliony let rozešly a patří k různým rodům, stále mohou produkovat životaschopné hybridy,“ uvedli vědci. „Toto zvíře vykazovalo neobvyklé fenotypové vlastnosti a vykazovalo přechodné rysy mezi domácími psy a divokými psovitými šelmami. Na základě těchto pozorování jsme předpokládali, že toto zvíře může být výsledkem mezidruhové hybridizace,“ napsali vědci ve studii.

Taxonomie a evoluční vzdálenost

Psi i falešné lišky patří do čeledi psovití. Jenže postupem milionů let se čeleď rozdělila na více rodů. Zatímco pes domácí se řadí do rodu Canis, falešné lišky, mezi které patří i pes pampový, jsou rod Lycalopex. Vzdáleněji příbuzné pravé lišky, jejichž nejznámějším představitelem je liška obecná, pak tvoří rod Vulpes.

„Křížení je známé mezi příbuznými druhy zvířat, například mezi psy a vlky. Ovšem psa domácího a psa pampového od sebe dělí 6,7 milionu let vývoje,“ řekl Kays. Objev byl překvapivý nejen kvůli behaviorálním a fyzickým charakteristikám zvířete, kterému se přezdívalo "liškopes", ale také proto, že představovalo genetické zkřížení druhů, které od sebe dělily miliony let evoluce.

Možné příčiny a ekologické souvislosti

Vysvětlení, jak k páření vůbec mohlo dojít, se nabízí víc. Podle autora studie Kretschmera se v Brazílii zmenšují travnaté planiny, kde psi pampoví žijí, a tak se tato zvířata přesouvají blíže k lidským obydlím a více se setkávají s psy domácími. Zároveň se podle vědců stává, že lidé, kteří se chtějí zbavit svých psů, je vyhazují do opuštěných přírodních oblastí, a zde se opět tato zvířata dostávají do bližšího kontaktu s divokými psovitými šelmami.

Existence liškopsa podnítila diskusi o vlivu změn životního prostředí na vzájemné působení druhů a jejich křížení. Překrývající se biotopy psů domácích a lišek pampových, zhoršené lidským rozvojem a opuštěním psů, vytvořily nové křižovatky pro takové vzácné genetické výměny.

Důsledky pro ochranu přírody a genetiku

Vědci v Brazílii potvrdili existenci prvního zdokumentovaného křížence mezi psem domácím a divokou liškou pampovou, což ve vědecké komunitě vyvolalo vášnivé spekulace. Objev zpochybňuje naše chápání genetických bariér a otevírá nové diskuse o důsledcích vlivu člověka na přírodní stanoviště.

„Nedávná identifikace křížence psa a lišky v Brazílii vyvolává znepokojení z vlivu, jaký by domestikovaná zvířata mohla mít na populaci a přežití divoce žijících druhů,“ upozorňuje portál The Conversation. Genetické, ekologické a behaviorální důsledky takových kříženců na volně žijící populace si zaslouží další zkoumání.

Rizika a zdraví hybridů

Hlavní hrdinka celého příběhu se bohužel termínu vydání studie nedožila. Fenka Dogxim zemřela ve státním zařízení pro zvířata Mantenedouro São Braz letos v srpnu. Příčinu úmrtí vyšetřuje veterinární správa. Odborníci upozorňují, že netypičtí kříženci mohou mít genetické abnormality, které zkracují jejich dobu dožití.

Příklady mezidruhových hybridů

• Několik zoologických zahrad na světě (v Americe například Myrtle Beach Safari, v Rusku zoo v Novosibirsku) nabízí pohled na ligry, tedy zvířata, která vznikla křížením lvů a tygrů.
• V Severní Americe byly ve volné přírodě zaznamenány případy kojotovlků, tedy kříženců kojota a vlka.
• Před 25 lety vědci ve Spojených arabských emirátech umělým oplodněním zkřížili velblouda jednohrbého a lamu. O muslimském svátku Ramadán se narodilo zvíře, které dostalo jméno Rama a stalo se prvním příkladem hybrida nazvaného cama. Ramu si chodili hladit šejkové a stala se atrakcí. „Zvíře se dožilo 14 let,“ uvádí web The National News.
• V roce 2006 lovci na Banksově ostrově v Kanadském arktickém souostroví zastřelili podivně vypadajícího medvěda. Zvíře mělo hustou bílou srst jako lední medvěd, ale zároveň drápy jako grizzly.

Výzvy pro budoucnost

Objev liškopsa vyvolává důležité otázky o budoucnosti hybridních zvířat a jejich dopadu na ochranu přírody a biodiverzitu. Zatímco někteří vědci, jako například biolog Roland Kays, spekulují, že tento případ může být ojedinělým, jiní varují před potenciálem zvýšené hybridizace v důsledku rychlých změn životního prostředí. Budoucnost hybridizace? Genetika a životní prostředí jsou nepředvídatelné.

Příběh liškopsa není pouhou kuriozitou, ale připomínkou složité souhry mezi lidskou činností, volně žijícími živočichy a životním prostředím. S tím, jak se stanoviště nadále překrývají a druhy jsou nuceny se k sobě přibližovat, se zvyšuje potenciál takových vzácných a nepředvídatelných interakcí. Objev podtrhuje potřebu diferencovaného přístupu k ochraně přírody, který zohledňuje genetickou integritu druhů v měnící se krajině naší planety.

tags: #krizenec #pes #a #liska