Základy výcviku dospelého psa
Základný výcvik psa je nevyhnutným aspektom pre harmonické spolužitie v jednej domácnosti. Pri učení povelov nejde len o spoločnú zábavu, ale aj o zaistenie bezpečnosti vášho psa. Čím skôr naučíte psa najdôležitejšie základy správania, tým viac problémov si ušetríte v neskoršom súžití s ním. To je večná pravda. Výchova a socializácia šteňaťa zaberie teda prirodzene viac času než výchova dospelého psa, ktorý si už na spolužitie s človekom zvykol. Teda výchova dospělého psa s sebou môže niesť aj pozitíva. Starší jedinci sú naviac zpravidla klidnější a stabilnější než štěňata. Są čistotní, môžete ich nechať samých a sú aj viac menej zvyknutí na určitý denný režim, teda spánok, jedlo, prechádzku. Sú s nimi možné dlhšie výlety, a aj pri tréningoch potrebuje dospelý jedinec menej prestávok než šteňa, ktoré býva záhy prehltené informáciami. Nevýhodou výchovy dospělého jedince je to, že má již zažité určité modely, podle nichž funguje měsíce nebo i roky. Ak sú pre nás tieto návyky najednou nevhodné, reaguje pes neistotou a tvrdohlavosťou. Jednou naučené chování lze přeučit, vyžaduje to od psa však určité nasazení, ale také trpělivost a důslednost od majitele. Otázka tedy nespočívá v tom, zda je možné dospělého psa vychovat, ale spíše kdy bude schopen se to již naučené přeučit. Staršího psa lze vychovávat stejně dobře jako štěně, jen to o něco déle trvá. Situace se komplikuje, jestliže se u psa vyvinuly těžké poruchy chování. Predtím, než začnete cíleným tréninkom bojovať proti nechtěnému chování u zvířete, musíte odhalit příčinu jednání. Prečo pes ničí predmety? Prečo reaguje agresívne? Prečo neustále štěká? Predovšetkým ak pes kouše alebo trpí nekontrolovateľným vztekom, nemusí byť tieto reakcie vyvolané len traumatickými zážitkami alebo chronickými bolesťami, ale tiež trvalým stresom, držaním zvieraťa v izolácii alebo chybným telesným a psychickým zaťažením. Čím viac sa priblížite jadru príčiny neadekvátneho správania vášho zvieraťa, tým cielenejší a úspešnejší budete v tréningu vášho pejska. Začátečníci by mali v tomto prípade zvážiť oslovení odborníka. Nicméně i osoby, které již s výchovou psa zkušenosti mají, mohou shledat návštěvu trenéra nebo cvičáku jako smysluplnou.
Dobrá zpráva: psi se učí po celý život. Podobně jako lidé se ani psi nikdy učit nepřestanou. Až do vysokého věku jsou schopni si vštípit různé povely a náležité chování. Zároveň jsou psi také schopní přeučit na chování, které je nežádoucí. V jejich výchově tedy nesmíte nikdy usnout na vavřínech. Ani ten nejlepší trénink v mladém věku nepřinese nic, jestliže v období puberty zvířete s ním z pohodlnosti trénovat přestanete. Povely, které se zvíře naučilo, musí ve svém spektru schopností podržet po celý život. Z jednoznačného povelu „Zůstaň“ nemůžete najednou udělat „Prosím chvíli počkej“.
Mladí psi se přirozeně - podobně jako děti - učí rychleji. Lze je snadno formovat, protože jsou lační po vědění. Mnoho si vštípí díky hrám a jsou vůči světu ještě nezaujatí. To se při výchově štěněte dá využít. Na druhou stranu musíte takto mladého pejska naučit všem základním modelům chování - neexistuje štěně, které by se narodilo čistotné a taky neexistuje takové, které nebude zpočátku ničit nábytek, pokud neuslyší jasné „NESMÍŠ“.
Princípy úspešného výcviku
Aby soužití člověka a zvířete fungovalo, je nutné stanovit určitá pravidla. Žádné jiné zvíře není s člověkem tak úzce spojeno jako pes a žádnému jinému zvířeti se ani nepodaří se tak „polidštit“ jako právě našemu čtyřnohému příteli. Přitom často přehlížíme fakt, že psi jsou potomci vlků a přesně jako vlci potřebují i oni znát hierarchii své „smečky“. Toto zjištění totiž přispívá k získání jistoty a pomáhá při orientaci. Psi musí mít jasná pravidla, která následně důsledně dodržují. Každá výjimka z pravidel zvíře znejistí a u sebevědomějších plemen vede k tomu, že se jedinci sami snaží převzít vedení smečky.
Aby váš pes dokázal změnit model chování, pomůže, když napřed zkusíte zcela změnit modelovou situaci. Pokud měl váš pes doposud při procházkách obojek, dejte mu postroj, pokud táhne na obojím, pak můžete použít u ručník, který psovi omotáte okolo a upevníte k němu vodítko. Tuto změnu k něčemu „novému“ by pes měl vnímat, zatímco mu předvedete jeho nové věci a necháte ho si je očichat. Tak se pejsek snáze pustí do nových věcí.
Používanie pozitívnej motivácie
Výchova psa funguje nejlépe využitím pozitivní motivace. Pokud víte, co má váš pes rád, můžete jej odměnit, jakmile udělá, co po něm chcete. Nemusíte vždy používat pamlsky, můžete jej namotivovat i pohlazením, milými slovy, novou hračkou nebo aportováním míčku.
Odmena je najmä zo začiatku pre psa hlavným motivátorom učenia sa nových povelov. Odporúča sa používať iba pozitívne odmeny vo forme pochvaly, pohladenia, hračky alebo maškrty. Negatívna spätná väzba ako krik alebo násilné upravovanie polohy psa môžu spôsobiť, že sa vás začne báť. Je dôležité psíka odmeniť hneď, ako spraví, čo ste od neho vyžadovali, aby si v hlave priamo spojil odmenu s úkonom. Ak odmena nenasleduje hneď, zmätie ho to a nebude chápať, čo znamená.
Dôslednosť a trpezlivosť
Nacvičení zde popsaných povelů nezabere jen velké množství času, ale vyžaduje také disciplínu. Především u dospělých psů, u nichž se již etablovaly špatné návyky, potřebuje majitel kromě důslednosti a obratnosti i velkou dávku trpělivosti a touhy setrvat. Nenechte se zbavit odvahy, jinak to neklapne. Nějakou dobu zabere, než si pes zvykne na alternativní chování a než ho pochopí a uvědomí si, že se mu vyplatí povely poslouchat.
Psy jsou v inteligenci porovnatelné s dvojročnými deťmi, majte preto na mysli, že sa nedokážu sústrediť na jednu úlohu veľmi dlho. Najefektívnejšie tréningy by nemali trvať dlhšie ako 15 minút a mali by ste sa venovať len jednému novému povelu, ktorý chcete psa naučiť. Jedním z nejdůležitějších pravidel psího tréningu je důslednost v používání povelů. Používejte vždy ty samé slova, gesta a tón. Pokud vyslovíte synonymá, například jednou na psíka zavoláte „ku mne“, jindy „poď“ nebo „k nohe“, popletie ho to.
Ak sa vám výcvik psa nedarí, zamyslite sa nad tým, čo robíte zle. Dávate stále rovnaké povely? Ukázali ste psovi, čo po ňom v skutočnosti chcete? Majte na pamäti, že váš pes nerozumie ľudskej reči, aj keď sa tak občas môže tváriť. Musíte teda byť trpezlivý a vždy použiť rovnaký povel, ideálne aj tým istým tónom. Skúste mu veľmi názorne ukázať, čo po ňom chcete. Niektoré psy sa učia veľmi rýchlo, ale iným to bude nejaký čas trvať. Každý pes sa dá trénovať, len musíte prísť na to, ako naňho.
Základné povely a ich nácvik
Aby ste sa vyhli konfliktom, musí pes poslúchať na základné povely ako je „Sedni“, „Lehni“, „K noze“ a „Zůstaň“. Pes nesmie vběhnout na silnici, jestliže jste vydali povel „Sedni“, nesmí pobíhat po parkovišti supermarketu, pokud jste zaveleli „Zůstaň“ a nesmí začít lovit králíky nebo nahánět fenky, pokud jste řekli „K noze“. Tato cvičení jsou základ, který si musí váš pes osvojit a jeho zvládnutí ulehčí život vám i vašemu zvířeti a jeho okolí.
Každý pes je iný. Poznám pána, skúseného kynológa, ktorý mal úplne úchvatne vycvičeného nemeckého ovčiaka. Keď zomrel, vzdal si šteňa nemeckého ovčiaka. Psíkovi sú už dva roky, a hoci ide o skúseného kynológa, s jeho výcvikom sa trápi. Niektorí psi sú až geniálne chytrý a inteligentný. Veľmi rýchlo sa učia. Základné povely výcviku zvládnu na jednotku a chcú sa učiť ďalej. Potom sú psi, ktorí sa s výcvikom trápia, rovnako ako ich páni.
Povel „Sedni“
Abyste vašeho čtyřnohého mazlíčka naučili povel „Sedni“, můžete využít pamlsky. Držte dobrotu nad jeho hlavou, pokud pes začne skákat do výšky, nechte dlaň s pamlskem zavřenou. Aby pes na jídlo ve vaší ruce dobře viděl, posadí se záhy. Jakmile má zadek u přední nohy na zemi, řekněte povel „Sedni“ a dejte mu vytouženou dobrotu. Také ho pochvalte prostřednictvím milých slov nebo pohlazení. Po několika cvičeních si pejsek zapamatuje, že se na tento povel má posadit - dříve, než ho k tomu přimějete pamlskem.
Postup: Podržte maškrtu blízko ňufáka vašeho šteniatka a zdvihnite ruku nahor, tak, aby jeho hlava nasledovala maškrtu. Tento pohyb ho prinúti sadnúť si. Keď už bude sedieť, dajte mu povel „sadni“ a následne ho odmeňte maškrtou. Potom začnite používať povel ešte skôr, než ho maškrtka prinúti sadnúť si. Keď si spojí tieto veci dokopy, už ho nebudete musieť navádzať rukou a povel postačí na to, aby si sadol a očakával odmenu.
Abyste nacvičili i sezení po delší časový úsek, můžete dobu mezi uposlechnutím povelu a podáním pamlsku prodlužovat. Také můžete povel „sedni“ snadno zapracovat do každodenního života: při odpínání a zapínání vodítka, u pekařství nebo pokaždé, když na semaforu svítí červená.
Povel „Ľahni“
Pes si ľahne na zem. Tento povel trénujte až potom, čo sa psík naučí povel sadni. Psovi najprv povedzte, aby si sadol, vyslovte povel "ľahni" a vystrite psíkovi predné nohy tak, aby si skutočne ľahol - keď psík zostane ležať aj bez vašej pomoci, nasleduje pochvala. Následne trénujte povel "ľahni" už bez vašej pomoci.
Psovi najprv povedzte, aby si sadol, vyslovte povel "ľahni" a vystrite psíkovi predné nohy tak, aby si skutočne ľahol - keď psík zostane ležať aj bez vašej pomoci, nasleduje pochvala. Následne trénujte povel "ľahni" už bez vašej pomoci.
Povel „Zostaň“
Pes sa musí naučiť zostať ležať alebo sedieť na určitej mieste. Nejen před supermarketem, ale také když někdo zvoní u dveří nebo když přijde návštěva, která má ze psů strach. K tomu velmi dobře poslouží právě rozkaz „Sedni“ a následně „Zůstaň“. Aby pes tento povel poslechl, musí nejdříve zvládnout samostatný povel „Sedni“, příp. „Místo“.
Keď váš psík už poslúcha povel „sadni“, môžete ho naučiť, aby zostal na mieste. Najprv mu dajte povel, aby si sadol, potom zaveľte „zostaň“ a odstúpte o krok dozadu. Ak váš psík zostane na mieste čo i len pár sekúnd, s nadšením ho odmeňte. Opakujte ten istý postup, ale postupne pomaličky zväčšujte vzdialenosť medzi vami a časový interval, počas ktorého musí počkať na mieste pred tým, ako dostane odmenu.
Pokud váš pes dokáže klidně stát po vašem boku nebo vedle vás ležet, můžete začít s povelem „Zůstaň“. Dejte vašemu psovi znamení (např. ukažte mu dlaněmi na podlahu) a řekněte zřetelně „Zůstaň“. Postavte se před svého psa a vzdalujte se jen tak daleko, aby vodítko mezi vámi leželo na zemi. Zůstaňte chvíli stát a poté běžte k pejskovi zpátky. Když váš pes zvládne zůstat v sedě nebo na místě, pořádně ho odměňte.
Ako naučiť psa povel "miesto"? Poslanie domáceho maznáčika späť na jeho "miesto" je užitočné v mnohých situáciách (napríklad keď si chcete po práci oddýchnuť a zviera sa chce ísť hrať). Učenie tohto povelu začína prenesením psíka do pelechu s nejakou maškrtou. Povzbudzujte ho, aby do svojho domova vstúpil všetkými labkami, potom sa otočte a posaďte sa. Keď úlohu splní a ostane, odmeňte ho maškrtou. Opakujte cvičenie niekoľkokrát. Potom priveďte psa k jeho pelechu pre psov s prázdnou zatvorenou rukou. Keď na ňom ostane sedieť, pochváľte ho a odmeňte ho maškrtou. Opakujte cvičenie opäť niekoľkokrát. Je čas využívať gestá! Stačí vystrčiť prst, aby ste psovi ukázali, kam má ísť. Ak ide tam, kam si predstavujete, pochváľte ho a odmeňte. Po niekoľkých úspešných pokusoch pridajte aj slovný príkaz. Vyslovte „miesto“ a urobte gesto. Keď pes poslúchne povel, dajte mu maškrtu. Časom predĺžte čas, kedy váš maznáčik zostane v pelechu.
Povel „Ku mne“
Pri zvolání „Ke mně“ (alebo zapískání) by mal váš pes pohybujúci sa na voľnom prostranství okamžite prísť k vám. Dospelí psi, ktorí sa doposiaľ neučili poslúchať tento rozkaz, nemôžu samozrejme zpočiatku pobíhať voľne bez vodítka. Trénujte povel „Ke mně“ najprv v dome, najlepšie vo spojení s krmením.
Naučiť psa, aby k vám prišiel, keď ho zavoláte, je jeden z najdôležitejších povelov. Psa môžete nechať voľne behať len vtedy, keď si môžete byť istí, že k vám príde na prvé zavolanie a nemusíte ho naháňať po celej záhrade, zatiaľ čo on pred vami uteká s vašou topánkou v ústach, lebo si myslí, že sa hráte na naháňačku. Ako ho teda naučiť, aby k vám prišiel? Zo začiatku si môžete pomôcť vôdzkou (jemne ho potiahnite smerom k sebe) alebo ho k sebe prilákajte jeho obľúbenou hračkou. Zároveň vyslovte povel „ku mne“. Keď príde, pochváľte a odmeňte ho.
Pre toto cvičenie potrebujete druhú osobu, ktorá bude pejska držať tak dlho, dokiaľ mu v určitej vzdialenosti. Váš pes by mal tejto činnosti prizerať. Ako zvoláte „Ke mně“, pustí druhá osoba vašeho psa. Ak k vám zviera príde, riadne ho pochválíte a položíte misku s krmivom na podlahu. Keď máte pocit, že váš pes povel v spojení s jedlom plne chápe, môžete začať trénovať aj mimo hodiny krmenia, teda vnútri v dome, za pomoci hlasného zvolania „Ke mně“. Ak za vami pes ihneď príde, opäť ho pochválíte a odmeníte pamlskom, dajte mu najavo, že vás jeho príchod skutočne veľa teší.
Ďalším krokom je trénovanie povelu v záhrade. Teprve když váš pes na daný povel spolehlivě příjde, můžete ho na procházkách pustit z vodítka a provádět cvičení během pohybu venku. Vyberte si nejdříve spíše komornější místa, kde se nepohybuje moc lidí a zvířat, která by mohla vašeho mazlíčka rozptylovat. Také je možné trénovat velmi brzy ráno nebo pozdě večer, kdy jsou parky a ulice zpravidla prázdné. Dajte vašemu psovi povel „Ke mně“ jen tehdy, kdy si jste jistí, že ho uposlechne. Když uvidíte v blízkosti jiného psa, vemte toho vašeho raději zase na vodítko a pokračujte v tréninku, až když je cizí čtyřnožec pryč z dohledu. Je dobré povel „Ke mně“ provázat i se jménem zvířete. Ve stresových situacích totiž majitelé volají psa většinou spíše jménem.
Povel „K noze“
Je-li hustá doprava, v pěších zónách se pohybuje hodně lidí nebo potkáváte-li jiná zvířata, je velmi praktické, když pes umí poslouchat na povel „K noze“. To znamená, že pes při vykonání povelu zůstane těsně u nohy svého pánečka - nezáleží na tom, zda jdete rychle nebo pomalu, rovně nebo vpravo, nebo jestli zůstáváte stát. Tradičně se pes pohybuje při levé straně člověka, vy si samozřejmě ale můžete zvolit stranu, která je milá vám a na tu pejska naučit. Důležité je, aby pes zůstával na jedné straně.
Začněte cvičení tak, že ukážete psovi pamlsek ukrytý v dlani na té straně, u níž chcete, aby pes povel „K noze“ vykonával. Jakmile zaujme správnou pozici, řekněte zase odpovídající povel. Držte pamlsek v ruce a nechte vašeho psa, zatímco odcházíte, dlaň olizovat. Jako doplňkovou řeč těla můžete použít i plesknutí správnou rukou do horního stehna. Po několika metrech udejte povel „Sedni“ a odměňte pejska dobrotou. Můžete si cvičení i ztížit tím, že do něj budete přidávat stále více zatáček a změn směru.
Postupně můžete pamlsek umisťovat i dál od čumáku vašeho psa, tedy například do tašky a můžete povel cvičit dál. Běžte jednou rychle, jednou pomaleji, jednou vpravo, jednou vlevo, dopředu a dozadu a v intervalech opakujte povel „K noze“, případně i s doprovodnou řečí těla. Teprve až když se můžete spolehnout, že pes povel poslouchá a zůstává na straně, můžete jej vodit bez vodítka.
Povel „Fuj“
Zazní-li tento povel, měl by pes okamžitě nechat danou věc nebo činnost. Pokud váš miláček například tahá boty nebo rozkousává hračky vašich dětí, měl by zřetelnému povelu „Fuj“ jednoznačně rozumět, aby bylo jasné, že tohle se nedělá. Aby dospělý pes na povel zareagoval, musíte ho nalákat jiným „předmětem“, tedy hračkou nebo pamlskem, který ho zaujme. Musíte mu poskytnout, tzv. výměnný obchod.
Držte mu pamlsek před nosem a zavelte „Fuj“. Jakmile otevře tlamičku a původní předmět pustí, dejte mu pamlsek a pohlaďte ho nebo pochvalte. Postupně budete moci pamlsky nebo hračky vynechávat a pes bude poslouchat pouze na slovo „Fuj“, přičemž mu odměnou bude pohlazení a milé slovo.
Povel „Místo“
Při povelu „Místo“ se pes má položit. Pokud nemá dostatek místa, dotkne se podlahy zadkem a lokty. Tato pozice vychází z povelu „Sedni,“ přičemž psovi podržíte pamlsek před čumákem a budete vést zavřenou dlaň pomalu k zemi, tak aby ji viděl. Držte pamlsek tak rovno nad zemí, jak jen to půjde.
Aby pes pamlsek získal, půjde dolů nejdříve pouze čumákem. Veďte ruku mírně nad zemí a vzdalujte se od jeho čumáku, dokud pes není donucen lehnout si na místo. Poté řekněte povel „Místo“ a dejte mu odměnu. Předním, než vstane, měl by ještě udělat „Sedni“. Jakmile se posadí, můžete cvičení zopakovat nebo ukončit.
Pro cvičení povelu „Místo“ existuje mnoho různých situací, např. návštěva kavárny, čekání na zastávce, povídání si se sousedem nebo později i návštěva restaurace. I zde jde však o správné načasování: čím je pes unavenější, tím spíše bude svolný k tomu, aby si lehnul. Trénujte tedy povel „Místo“ nejlépe po vydatných procházkách a nikoli před nimi, neboť v té době váš pejsek ještě srší energií.
Chůze na vodítku
Psi by se měli od začátku učit chodit na vodítku. Musí se naučit ignorovat lidi i ostatní psy, když je veden člověkem a nesmí táhnout směrem, kterým by sám chtěl jít. Pokud dospělý pes už získal zkušenost s tím, že když bude tahat dostatečnou silou, tak dosáhne svého, bude to zkoušet stále znovu. Ale s trochou knowhow a především velkou dávkou trpělivosti ho tento nešvar můžete zase odnaučit.
Jestliže jste s procházkou teprve začali a váš pes okamžitě tahá, tak zůstaňte stát. Pokračujte až tehdy, když se pes přiblíží k vám. Jakmile zase zatáhne, opět se zastavte. Dodržujte tento model opravdu důsledně. Pokud pes za vodítko tahá hodně silně a vy musíte vynakládat velké úsilí na to, abyste neukročili jeho směrem, vyzvěte ho povelem nebo řečí těla, aby přišel k vám. Dále může využít pamlsek nebo hračku, které umístíte do nějaké vzdálenosti (cca 20m), avšak tak, aby předmět byl dobře viditelný.
Váš pes se k předmětu pravděpodobně ihned přiřítí. Vy psa však stáhněte zpátky a přikažte mu, aby přišel k vám. Jestliže se začne otáčet, ustupte o pár kroků zpět a ukažte mu, že dál smí pokračovat jen vaším směrem. Když zvládne stoupnout si na vodítku vedle vás, můžete společně přistoupit k objektu, o nějž měl zájem. Odměnu tedy obdrží až tehdy, když se naučí krotit se a chodit vaším tempem.
Základom je nikdy psa nenechať, aby vás ťahal a pravidelne odmeňovať pokojnú chôdzu na zavesenom vodítku. V prípade, že váš pes zacítil niečo naozaj zaujímavé a snaží sa vás k danému miestu dotiahnuť, okamžite zastavte a počkajte, až sa upokojí. Toto sa môže cestou na ono miesto stať aj niekoľkokrát. Buďte preto trpezliví a určite psa nechajte k tomu skvelému miestu dôjsť, ale pomaly a pokojne. Toto môžete trénovať aj s jeho obľúbenou maškrtou. Ten odhoďte tak, aby ho pes určite videl. Keď sa za ním vydá a zatiahne za vodítko, zostaňte na mieste a počkajte, až povolí. Môžete mu aj prikázať, aby sa posadil.
Špeciálne povely a triky
V tomto texte sa zameriame na povely Štekaj a Aport a nácvik chôdze po kladine, čo z pohľadu bežného psíčkarov sú možno trochu luxusné a nepotrebné veci, nad ktorými ľahko mávne rukou, ale pokúsim sa vás presvedčiť, že to tak nie je a všetky tri zručnosti môžu byť veľmi užitočné ako vám, tak psíkovi.
Povel „Štekaj“
Povel "Štekaj" sa musí začať cvičiť už u šteniatok, vždy, keď začne z akéhokoľvek dôvodu štekať, zdvihneme prst, nakloníme sa nad psíka a popoháňame ho povelom: "Štekaj", dokiaľ šteká. Zistite, na čo najčastejšie šteká, to mu ukazujte a opäť sa zdvihnutým prstom veľte, aby štekal. Ak sa nacvičuje tento povel so skupinou psov, kde to niektorí už majú zafixované, stane sa, že sa rozštěkajú druhí a ten, čo sa to učia, sa pridá. Cvičí sa v rade vedľa seba, kedy opäť brešú všetci psi. Je tiež dôležité, aby malé šteniatko nikto nehuboval, keď začne štekať a nechcel, aby rýchlo zmĺkol. Naučiť štekať na povel dospelého psa býva niekedy veľmi ťažké.
Povel „Aport“
Aj s týmto povelom je najlepšie začať hneď u šteniatok. Pri hre upútavajú záujem šteniatka o predmet, aby ho zobralo do papuľky. Potom sa s ním hrou s predmetom ľahko preťahujeme. Nakoniec necháme psíka "vyhrať", aby si s predmetom mohol hrať. Zistí, že sám si tak nevyhrá a predmet prinesie k nám, pretože to je väčšia zábava.
Psovod dáva psíkovi povel "Pusť!" a berie psíkovi predmet. Potom ho hodí na malú vzdialenosť asi 2 až 3 metre a vyzve psíka povelom "Aport", aby predmet priniesol. Ak sa pes za predmetom nerozbehne, ide psovod k predmetu a snaží sa psa vyprovokovať k tomu, aby predmet vzal do papuľky. Potom si s ním opäť s predmetom hrá až k povelu "Pusti!". Pokiaľ pes javí tendencie s aportom odbiehať, rozhodne ho neženieme, pretože táto činnosť by mu prišla nepochybne zábavnejšie než samotné aportovanie. Cvičíme psíka na stopovačce.
Hodíme aport, zavelíte a psíka, ktorý uchopil aport, ale nechce ho prinášať, si pritiahneme k sebe. Potom povelom "Pusť!" odoberieme aport a psa pochválime. Povel "Pusť je vhodné nacvičovať ešte pred aportom, akonáhle ho pes vie, odhodíme predmet na malú vzdialenosť - asi dva metre a rozbehneme sa smerom k predmetu. Akonáhle pes aport uchopí, odbiehajú inam, pes nás pravdepodobne bude nasledovať. Keď nás dobehne, otočíme sa čelom k nemu a poručíme "Pusť!" Väčšina psov sú dobrí aportéri a nie je problém ich aportovanie naučiť.
Pokiaľ pes nemá o aportovanie záujem, je dobré predmet umiestniť na tenký špagát, ukázať psíkovi, odhodiť a ak k nemu nebeží, začať pomocou povrázku predmetom pohybovať. Na pohyb väčšina psov reaguje. Je možné si taky priviazať so šteňaťom na povrázok metlička alebo ťahať za sebou jemne vetvenou, hustú vetvičku napr. Brezy, aby sa vo psovi prebudil lovecký pud. Pozor, aby sme psa neudreli predmetom, aby sa potom aportu nebál!
Pokiaľ pes po uchopení predmet opäť pustí, zase pohyb predmetom pomocou povrázku ho znova upúta a keď špagát priťahujeme, nakoniec sa s predmetom dostane pred psovod a potom uchopíme predmet a dávame povel "Pusť!". Za každé dobré prevedenie psíka vychválime a dáme tiež odmeny. Ak cvik dobre zvládneme, psík si potom sám hovorí o hádzanie aportku.
Chôdza po prekážkach (kladina)
Chôdza po prekážkach a ich prekonávanie je jednou z disciplín skúšok poslušnosti. Hoci by sa laikovi mohlo zdať toto cvičenie na prvý pohľad trochu zbytočné, je veľmi užitočné - nielen pre trénovanie motoriky psíka - na prekážkach sa pes naučí sa sebaisto pohybovať v nezvyklom teréne, ale aj pre spoluprácu pán pes má toto cvičenie veľmi dobré výsledky. Pes sa naučí na pána spoliehať, posilní to jeho väzbu k pánovi a zároveň je to blahodarné aj pre jeho sebavedomie. V neposlednom rade je taky fakt, že keď sa psíci naučia prekonávať prekážky, toto cvičenie je väčšinou veľmi baví.
Pri nácviku začnite kladinou. Kladinu je vhodné učiť čo najskôr. Zavelí povel vpred a ukážete smerom, kam sa pes má vydať. Od začiatku je nutné si neustále uvedomovať, že pes nesmie z kladiny spadnúť a nenecháme ho ani kdekoľvek zoskakovať. Vždy ho navádzate na kladinu priamym smerom, nenechávame ho ani naskakovať z boku. Vodítko majte prevesené, psa nenechajte spomaľovať, ani predbiehať, mal by kráčať vedľa vás. Tomu je potrebné aj u vás prispôsobiť chôdzu a zrýchliť pri zbiehanie a nabiehaní psa na šikmé plochy na začiatku a na konci kladiny.
Ak sa pes na kladine zastaví a nechce ísť ďalej, nedovoľte mu nikdy zoskočiť. Ak sa pes zarazí pred nábehovým doskou, prípadne v časti vedúci nahor, snažia sa zoskočiť alebo sa doska obísť, nepoužívajte silu, ale pokúste sa ho nalákať na maškrtu alebo loptičku v ruke. Ak zareaguje, nechajte ho vybehnúť hore, potom ho zastavte a pochváľte. Je dôležité psa doviesť až do konca, najkrajnejšej možnosť je ho vziať do náručia a zložiť, ale nenecháme ho zoskočiť.
Rýchlokurz geniality: Ako psa naučiť základné povely
Dávajte svojmu psovi jasné pokyny. Pes musí rozumieť tomu, čo po ňom chcete. Vyberte si, aké povely mu budete dávať a nezamieňajte ich. Odmieňajte a chváľte. Pokiaľ sa psovi podarí zvládnuť pokyn, pochváľte ho a odmeňte. Cvičiť psíka by mal vždy len jeden člen domácnosti, ktorý bude mať pozíciu „vodcu“ svorky. Cvičte vždy len niekoľko minút v kuse (napr. Pozor na prehnané tresty. Pokiaľ pes bude predvádzať doslova „psie kusy“, môžete mu vynadať iba vo chvíli, keď ho prichytíte. Keď napríklad urobí mláčku doma a vy ho budete chcieť napomínať až po hodine, stráca to zmysel. Cvičte začnite doma. Domáce prostredie, ktoré psík pozná, je vhodné pre započatie výcviku. Cvičte psa postupne. Začínajte s jednoduchými pokynmi a cvikmi, pokiaľ ich psík zvládne, postupujte ďalej. Buďte trpezliví.