Americký pitbulteriér je sporťák každým coulem. Pokud jste sami sportovně založení a toužíte po čtyřnohém parťákovi, pak pro vás bude americký pitbulteriér správnou volbou. Není to ovšem pes pro každého. Podobně jako rotvajler má i americký pitbulteriér pověst drsňáka, který občas dělá potíže. Když čas od času proletí médii zpráva, že nějaký pes napadl člověka či jiné zvíře, poměrně často je potížistou právě tento pitbul. Jeho dominantní povaha je daná geneticky, byl totiž vyšlechtěn jako tzv. bojový pes. Toto plemeno, podobně jako řada jiných, bylo šlechtěno k boji s dalšími psy nebo jinými zvířaty, nikdy však k boji proti člověku. Pokud zaútočí na člověka, může za to vždy majitel se špatnou výchovou a socializací. Potřeba je nejen důslednost při výchově, ale hodí se i špetka přirozené autority.
Je nutné pejska od štěněte důsledně socializovat a zvykat ho nejen na různé situace, ale také na přítomnost cizích lidí a psů. V dospělosti ho při správné socializaci nic nepřekvapí a bude za každé situace klidný. Dokáže pak být velmi přátelský nejen vůči své rodině, ale také k cizím lidem a psům. Dobře vychází s dětmi, hodiny s nimi dokáže dovádět. Je velmi energický, a proto je vhodnou volbou pro lidi, kteří budou ochotní a schopní se mu denně věnovat několik hodin. Je poměrně nenáročný na prostor.
Americký pitbul patří mezi zdravější psy. Nespornou výhodou je i jeho dlouhověkost. Bývá poměrně dominantní, a to nejen vůči psům, ale i vůči fenám. Mnoho jedinců špatně snáší i další zvířata v jedné domácnosti. Většina psů tohoto plemene dokáže být opravdu velmi tvrdohlavá. Důslednost při výcviku i při běžném provozu je nutností. Je také velmi chytrý, někdy až přechytrý. Je velmi energický. Tedy nejen výcvik, ale i velká dávka pohybu je opravdu nutností. Přirozený respekt a autorita jsou opravdu nutností. Při výcviku je potřeba i důslednost.
Americký pitbulteriér byl vyšlechtěn v průběhu 18. století ve Spojených státech, kde byl používán coby bojový pes určený pro psí zápasy. Je velmi podobný stafordšírskému teriérovi, což není náhoda, protože mají společné předky. Zatím toto plemeno není oficiálně uznáno FCI, a proto existují poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými chovnými stanicemi, především co se vzhledu týče. Spolu s anglickými přistěhovalci se do Ameriky dostali i předci stafordširských bulteriérů a dnešních amerických pitbulů. Kromě zápasů se předkové těchto psích plemen využívali i k lovu škodné, například kojotů a rysů červených. Původní angličtí bulteriéři byli podsaditější a menší, patrně se tedy křížili s některými loveckými plemeny, aby psi získali větší rychlost a mrštnost. Od roku 1935 se jedná o pracovního psa, u kterého nebyl rozhodující vzhled, ale pracovní vlastnosti, především „gameness“, tedy bojovnost. Postupně se začal klást důraz i na exteriér psa. Chovatelé se časem rozdělili na dva tábory. Jeden dával přednost bojovnosti psa, a tak postupně vznikl americký pitbul, jak ho známe dnes - tedy pes s proměnlivým exteriérem a chutí bojovat. Druhý tábor se začal soustředit na líbivější vzhled a přestal se ohlížet na pracovní povahu.
Americký pitbulteriér má v sobě geneticky zakořeněnou notnou dávku dominance. Umí svůj povahový rys dát jednoznačně najevo, a to především vůči cizím zvířatům. Určitě tak nejde o psa pro začátečníky. Naopak je vhodnou volbou pro pokročilé chovatele, kteří si poradí se specifiky povahy tohoto tvrdohlavce. Často se o těchto psech mluví jako o tzv. bojovém plemeni a mnoho lidí se jich bojí. Není se tomu tak trochu co divit, protože pokud se tomuto psovi nedostane důkladné výchovy, dokáže být ostrý. Pokud člověk ví, jak na něj, a důsledně ho socializuje, pak z něj bude skvělý a především kamarádský pes.
Americký pitbulteriér je středně velký a houževnatý pes. Je pro něj charakteristická atletická a svalnatá postava. Jeho hlava je mohutná a je umístěna na silném krku. Na hlavě nalezneme výrazné lícní kosti a silnou čelist. Typický je pro něj i krátký ocas. Jeho srst je krátká, tvrdá na dotek a lesklá. V USA se objevuje jakékoliv zbarvení plemene, v ostatních státech se nesmí objevovat modré zbarvení, jinak je přípustné jakékoliv jiné. Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 46 a 56 cm.
Americký pitbulteriér je skvělý pes, ovšem za předpokladu, že mu dopřejete důkladný výcvik a správnou socializaci. Určitě nejde o psa vhodného pro začátečníky, na psa tohoto typu je potřeba zkušenost s dominantními psy a notná dávka přirozené autority. S výcvikem je potřeba začít od štěněte. Je nutné mít pevnou ruku a psa od štěněte důkladně socializovat. S důkladným výcvikem z něj vytvoříte poslušného mazlíčka vhodného i do rodiny s dětmi. I přes důkladnou socializaci má tendenci být dominantní vůči cizím zvířatům. Pokud nemáte u psa stoprocentní poslušnost, doporučuje se psa pojistit náhubkem, aby náhodou nedošlo k maléru. Zároveň jde o psa plného energie. Kromě důsledného výcviku je nutné se soustředit i na to, aby měl dostatek pohybu. Dlouhé procházky nebo různé psí sporty jsou u tohoto psa nutností. V Americe je možné jakékoliv zbarvení. Americký pitbul je atletický a svalnatý pes, který potřebuje dostatek pohybu.
Předci pitbula byli využíváni k psím zápasům, a dodnes si tito psi zachovali dominantní a bojovnější povahu. I dobře vychovaný a socializovaný pitbul může mít problémy s cizími zvířaty. V bežnej reči je slovo „pitbul“ synonymom pre bojového psa. V USA sa týmto slovom označuje plemeno americký pitbulteriér. Oproti tomu v Európe nejsou pitbuly uznané jako samostatné plemeno a nemají to ľahké ani v iných ohľadoch. Pritom sú títo silní štvornohí kamaráti niečim výnimočným.
Napokon: ak sú vždy dodržané zásady socializácie, výchovy a jasné vedenie, môže americký pitbulteriér byť spoľahlivým a milujúcim spoločníkom pre športovo založenú rodinu a deti. Na verejných priestranstvách je vhodné mať psa na vôdzke a s prípadným použitím postroja, aby sa predišlo nežiaducim konfliktom.
Výchova a výcvik
Najpodstatnejšou časťou starostlivosti o amerického pitbulteriéra je jeho výchova a výcvik. Výchove je potrebné sa venovať už od útleho veku a to veľmi dôsledne a s dobrou motiváciou pre psa. Americký pitbulteriér je inteligentný a učenlivý. Dokonca ho tréningy dokážu veľmi nadchnúť. Na povely reaguje veľmi dobre a veľmi rýchlo si veci pamätá. Pozor však na nesprávny prístup k tréningu, pes si negatívne veci zapamätá a presvedčiť ho opaku je niekedy hlavolam. Žiadne násilie alebo prehnané trestanie nie sú vítané. Jeho tvrdohlavosť je niekedy na škodu, no trpezlivosť a dôslednosť pri tréningu je dôležitá pri akomkoľvek psovi.
Sú to psy pre aktívnych majiteľov, ktorí majú skúsenosti s výcvikom psov. Nepatria do rúk deťom ani začiatočníkom. Plemeno amerického pitbulla si vyžaduje skorú socializáciu, dôslednú výchovu a výcvik poslušnosti už od šteniatka. V takom prípade z neho dokážete vychovať skutočne spoločenského a priateľského spoločníka. Žiadny americký pitbulteriér nemá sklony k vyššej miere agresivity, ak nie je jeho výchova zanedbávaná a pri tréningu z neho nerobíte agresora.
Zdravie a starostlivosť
Americký pitbulteriér býva zdravotne v poriadku. Najbežnejšie ochorenia tohto plemena sú: dysplázia bedrového kĺbu, kožné problémy, ochorenia očí a chrupu. Pitbully by sa mali kŕmiť kvalitnými potravinami s vysokým obsahom mäsa. Dobrými krmivami sú napríklad BRIT Care Adult Large Breed lamb & rice 12 kg, BRIT Care Grain-Free Junior Large Breed salmon & potato 12 kg, ACANA Adult large breed 17 kg. Pitbull nevyžaduje špeciálnu starostlivosť. Vystačí česanie raz týždenne. K tomu môžete použiť napríklad FURminator FURflex sada pre psov rozmer L, FURMINATOR Undercoat deShedding pre krátkosrstých psov - Medium.
tags: #americky #pitbulterier #temperament #pevnej #vole